Zájem dítěte v mediaci –⁠ jak jej chápat a čím se řídit?

20. 7. 2022 | Mediace, Právo a zákony

V rámci rodinných mediací se můžete setkat s pojmem „zájem dítěte“. Zjistěte, o co se jedná a jak jej lze chápat.

AUTORKOU tohoto článku je Mgr. Terezie Mohylová.

Mediace se využívá při řešení rodinně-právních záležitostí

Mediace se stále více a více etabluje jako prostředek k řešení sporů v mnoha oblastech napříč právními odvětvími, přestože právní úprava tohoto institutu zdaleka není v českém právním světě hluboce zakořeněna.

Velké uplatnění nachází především při řešení rodinně-právních záležitostí. Právě zde je hledání řešení, které bude reflektovat skutečné zájmy a potřeby všech zúčastněných, vysoce efektivním a praktickým prostředkem.

V tomto směru přitom mediace přináší hned několik výhod, a to:

• rychlost,
• komplexnost řešení situace,
• nižší vynaložené náklady
• a aktivní účast na řešení, procesu a výsledku situace.

V rámci mediace má každý účastník možnost být slyšen a pochopen ve vnímání a prožívání nastalé situace. Zároveň získává možnost nahlédnout na situaci také očima dalšího člověka.

Cílem tohoto článku je zvýraznit jeden ze základních aspektů při řešení situací, které se týkají práv nezletilého dítěte. Zejména pro rodinné mediace je běžně známým pojmem „zájem dítěte“.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Jak může mediace skončit aneb jaké můžete čekat výstupy z mediace?

Co říká zákon o mediaci

Dle zákona o mediaci je mediátor povinen: „respektovat názory stran konfliktu a vytvářet podmínky pro jejich vzájemnou komunikaci a pro nalezení řešení, které zohledňuje zájmy obou stran a které v případě, kdy se předmět konfliktu bezprostředně týká práv nezletilého dítěte, zohledňuje zejména zájem dítěte.“

Jak chápat pojem „zájem dítěte“

Jak tento pojem chápat a jak jej prakticky zohlednit při mediaci samotné?

Na první pohled se může jevit, že výklad tohoto pojmu je jasný a není třeba se nad jeho využitím v praxi pozastavovat. Z mnoha dostupných, nejen právních, zdrojů lze vyčíst důležitost tohoto pojmu. Proto je nasnadě dát jisté vodítko či jakýsi mustr, co konkrétně je třeba při aplikaci této zásady dodržovat. 

S pojmem „zájem dítěte” se setkáváme minimálně ve dvou mezinárodněprávních dokumentech, a sice v Úmluvě o právech dítěte¹ nebo také v Haagské úmluvě². 

Úmluva o právech dítěte (dále jako „úmluva“) stanovuje, že: „zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoliv činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány.“

V mnoha zdrojích se lze také setkat s pojmem blaho dítěte. Literatura i praktikující odborníci se vyjadřují k vzájemnému vymezení těchto pojmů, k jejich vzájemné hierarchii, toto však není cílem článku. 

Vraťme se k vymezení pojmu „zájem dítěte“. Bývalá soudkyně pro Obvodní soud v Praze 8 JUDr. Hana Nová uvedla, že: „Zájem dítěte je natolik subjektivní záležitostí, že jej z hlediska objektivního práva lze jen těžko vyjádřit. Avšak pokud chceme sáhnout po jisté definici tohoto pojmu, pak jej lze vymezit jako zajištění takového stavu či životní situace dítěte, která mu přinese co nejméně negativních a co nejvíce pozitivních důsledků.“

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Může být váš advokát zároveň vaším mediátorem?

Jak s tím tedy naložit v praxi?

Právě v tomto smyslu lze k pojmu prakticky přistupovat při řešených situacích v rámci rodinné mediace. S ohledem na nejlepší zájem dítěte mediátor v každém bodě formující se dohody rodičů hodnotí, zda dítěti nově vzniklý stav skutečně přinese více pozitiv než negativ. 

Pojďme si to vysvětlit na konkrétním příkladu. Rodiče řeší volnočasové aktivity dítěte. Oba přitom mají jasnou představu o tom, co by dítě mělo dělat, přičemž výsledkem je 5 kroužků v týdnu. V takovém případě je velmi diskutabilní, nakolik je to pro dítě únosné a pozitivní.

Nebo pokud rodiče řeší budoucí formu péče o své dítě a jeden z nich se bude stěhovat výrazně daleko od druhého rodiče. V takovém případě by bylo namístě s rodiči prakticky a podrobně rozebrat, jak by například týdenní režim střídavé péče dopadal právě na dítě. Byť by vůle a přání u obou rodičů byly shodné. 

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Může mediátor vést mediaci i tehdy, když klienty zná?

K zájmům dítěte je třeba přistupovat zodpovědně

Každý mediátor, jako profesionál i jako člověk, vnímá situace a závěry probíhající mediace různě. Přesto je však z mého pohledu na místě zodpovědně zohledňovat zájmy dítěte. A držet se uvedeného hlediska hodnocení s akcentem na převažující pozitiva nově vytvářeného stavu. 

Zjistěte o mediaci více

Naučte se v praxi ovládat jednotlivé mediační techniky a osvojte si jejich fungování. Vyberte si z nabízených kurzů mediace ten pravý pro vás.

1 – Sdělení FMZV č. 104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte

2- Sdělení MZV č. 34/1998 Sb., o sjednání Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí