Mlčenlivost jako jeden ze základních principů mediace

20. 12. 2022 | Mediace

Jedním ze tří základních principů (nejen facilitativní) mediace je mlčenlivost zapsaného mediátora. Co to znamená a kdo tuto povinnost má?

Mlčenlivost jako základní princip

Mlčenlivost je velmi důležitý princip, který dává stranám sporu možnost otevřeně mluvit o všem, co se sporné věci týká. Mají díky němu možnost – většinou poprvé – si uvědomit celou věc v širokém kontextu. Mají možnost pustit otevřeně všechny emoce a musejí mít pevnou důvěru v to, že nic z toho, co se uvnitř mediační místnosti odehraje, nepůjde nikam ven. Že nic z toho, co řeknou nebo udělají, je neohrozí.

Ale o jaké mlčenlivosti je vlastně řeč? A co vlastně pojem „mlčenlivost“ znamená?

Co znamená „mlčenlivost“?

Zákon o mediaci v § 9 říká, že „Mediátor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s přípravou a výkonem mediace…“. V praxi tedy jde o to, aby zapsaný mediátor zacházel se všemi informacemi, které se dozví od prvního kontaktu s jednou stranou sporu až do ukončení mediace (nebo až do ukončení komunikace se stranami v případě, že nedojde k samotné mediaci) jako s informacemi důvěrnými. 

Povinnost mlčenlivosti má zapsaný mediátor dokonce i vůči soudu nebo OSPODu, a to i tehdy, když strany byly k mediátorovi tímto orgánem vyslány. Strany sporu sice mohou mediátora povinnosti mlčenlivosti zbavit (všechny strany sporu, nikoliv pouze jedna), ale tohoto by se podle mě mělo využívat opravdu jen zcela výjimečně.

Zákon o mediaci zná několik výjimek z povinnosti mlčenlivosti. Pro účely tohoto článku zmíním pouze jednu z nich, a to oznamovací povinnost uloženou trestním zákoníkem každému člověku. Pokud by se tedy mediátor hodnověrným způsobem dozvěděl, že někdo například týrá svěřenou osobu, má povinnost tento čin ohlásit stejně, jako má tuto povinnost kdokoliv jiný.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Odhalte 3 základní principy mediace

Komu je uložena povinnost mlčenlivosti?

Přestože se mediačního jednání účastní vždy více lidí (typicky strany sporu, velmi často jejich právní zástupci a méně často i jiné podpůrné osoby), zákon o mediaci v § 9 říká, že mlčenlivost je povinen zachovávat pouze zapsaný mediátor.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Akreditovaný vs. zapsaný mediátor

Zákon tedy nestanoví povinnost mlčenlivosti:

• ani pro strany sporu, 
• ani pro jejich advokáty 
• nebo jiné podpůrné osoby (manželky, kolegy z práce, kamarády), které se mediace (se souhlasem všech stran) účastní.

Zákonem stanovenou povinnost mlčenlivosti nemají ani nezapsaní mediátoři.

Strany sporu (ani jejich advokáti) povinnost mlčenlivosti ze zákona nemají

Protože se ale na mediačních jednáních často projednávají skutečnosti, které jsou pro strany sporu citlivé (ať už osobně nebo s ohledem na obchodní zájmy stran), je možné si závazek mlčenlivosti stran (a jejich advokátů) dohodnout.

Dohoda znamená, že se všechny strany sporu shodnou na tom, že to, co zazní na mediaci, nebylo šířené nikde mimo mediační jednání.

Jak je možné dohodnout závazek mlčenlivosti u těch, kterým povinnost mlčenlivosti nestanoví zákon?

V ideálním případě by se měl mediátor stran zeptat, jestli si závazek mlčenlivosti sjednat chtějí, nebo ne. Pokud strany zájem projeví, je vhodné začlenit takové ustanovení do smlouvy o provedení mediace. 

Téma důvěrnosti informací má své významné místo zejména v obchodních sporech a ve sporech vyplývajících z pracovních vztahů.

CHCETE SE NAUČIT řešit spory na pracovišti? Přihlaste se na kurz Řešení sporů na pracovišti pomocí mediace.

Co považuji za špatnou praxi, je postup, kdy mediátor dá stranám sporu k podpisu smlouvu, ve které už je jejich závazek dodržovat mlčenlivost zakotven. Strany sporu jsou většinou právní laici a neuvědomují si, že Smlouvu o provedení mediace nemusejí podepsat. Případně, že mohou požadovat, aby bylo takové ustanovení ze smlouvy vypuštěno.

Co se stane, když mediátor tvrdí, že strany musejí podepsat závazek mlčenlivosti, a ony nechtějí?

Mediátor nemá pravdu. Pokud kterákoliv ze stran tento závazek podepsat nechce, mělo by se na mediaci mluvit o tom, jaké k tomu má důvody. Jestli ani poté nebude chtít strana / strany dojednat důvěrnost informací a mediátor na to tlačí, velmi pravděpodobně nedojde k zahájení mediace u tohoto mediátora. A pokud by k tomu došlo, je nasnadě zamyslet se nad tím, jaká bude jejich vůle a ochota vyjednávat. 

Co když zjistím, že zapsaný mediátor porušil povinnost mlčenlivosti?

V takovém případě můžete podat stížnost na mediátora na Ministerstvu spravedlnosti. Případně pokud vám vznikla škoda, můžete na mediátorovi požadovat její náhradu.

Co když si vyberu mediátora, který není zapsaný?

Nezapsaný mediátor, tedy mediátor, který mediuje na základě živnostenského oprávnění, zákonnou povinnost mlčenlivosti nemá. I tady je možné si mlčenlivost dohodnout, opět doporučuji písemnou formu. Jen pozor – v případě, že takový mediátor bude soudem předvolán jako svědek, nemusí soud dohodnutou povinnost mlčenlivosti uznat.

Zjistěte o mediaci více

Chcete do oblasti mediace proniknout hlouběji? Vyberte si z nabídky kurzů se srozumitelným výkladem, díky nimž se naučíte řešit konflikty pomocí mediace.